9 filmů, které (ne)chcete vidět

| | ,

Jsou nechutné, šokující, nepochopitelné a nepochopené, odporné, děsivé, kontroverzní, vulgární, brutální a přece často vzešly z dílen uznávaných světových režisérů, získaly významná ocenění a lidé na ně chodí do kina. Řeč je o filmech, které je možné eufemicky označit nálepkou „pro náročného diváka“.

Devět z nich jsme pro vás vybrali a zvolili jsme takové filmy, které mají i řemeslnou kvalitu a nejde o céčkový brak. Je pouze na vašem rozhodnutí, jestli máte dost odvahy si tyto filmy pustit. Rozhodně se na ně ale nedívejte sami a už vůbec ne v noci, otázkou však je, s kým se na takový film dívat…

Filmy jsou řazeny abecedně, nikoli podle míry kontroverze. V krátkých popisech neprozrazujeme celý děj, ale nějaký ten spoiler se občas najde.

Antikrist (Antichrist, 2009) | ČSFD – 67 %

Snímek kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera je vizuálně úchvatný a doprovází jej skvělý soundtrack. Hned v počátečním prologu jsou diváci svědky soulože ústředního páru Willema Dafoe a Charlotte Gainsbourg ve sprše, zatímco jejich syn v nestřežené chvíli vypadne z okna.

Explicitní znázornění pohlavního styku včetně detailních záběrů nastolí laťku s níž k nahotě a sexualitě přistupuje celý film. Pro tuto scénu byly herecké hvězdy nahrazeny profesionálními pornoherci. Snímek je řemeslně kvalitně zpracován, a diváci se rozdělili na dva tábory z nichž jedni jej považují za feministický, zatímco druzí naopak za misogynní. Dočkáte se dusné atmosféry, brutálního násilí, krvavé ejakulace i nečekaného odhalení.

Lidská stonožka I, II, III (The Human Centipede, 2009, 2011, 2015) | ČSFD – 32 – 45 %

Nizozemská hororová trilogie Toma Sixe je svým námětem tak zvrácená a originální, že o ní chtě nechtě slyšel skoro každý.

Základní myšlenkou všech filmů je sešívání lidí k sobě do podoby jakési zrůdné stonožky se společným trávícím traktem. Ano, představujete si to správně, ústa se v tomto případě spojí s řitním otvorem článku před vámi. S novými díly stoupá počet sešitých, ale současně klesá hodnocení diváků. Mimochodem, herečka, která v prvním dílu série ztvárnila prostřední článek se jmenuje Ashlynn Yennie.

Režisér Tom Six na sebe v roce 2020 opět upozornil dalším kontroverzním snímkem The Onania Club.

Mazací hlava (Eraserhead, 1977) | ČSFD – 71 %

David Lynch, celosvětově uznávaný režisér podivných filmů, které jsou zvláštním způsobem geniální, uvedl jako svůj první dlouhý film právě Mazací hlavu. Pro mnoho lidí zůstává tento snímek nepochopitelnou a nerozluštitelnou změtí šokujících záběrů, nechutnosti a zvrácených myšlenek.

Dějová linie je v kostce o tom, že samotářský Henry (Jack Nance) se stává nečekaně otcem dítěte. Jeho přítelkyni Mary se však narodí dítě silně znetvořené a ona od Henryho utíká. Ten pak zůstává se svým deformovaným potomkem sám a nelehkou životní situaci vyřeší po svém.

Zajímavé je, že film se kvůli nedostatku financí natáčel pět let, a tak byla mezi některými po sobě jdoucími záběry reálná prodleva i rok a půl. Podle Lynche ještě nikdo pravou podstatu filmu nepochopil.

Mondo cane (A Dog’s Life, 1962) | ČSFD – 59 %

Italský dokument Mondo Cane natočila režisérská dvojice Paolo Cavara a Gualtiero Jacopetti s jediným záměrem, šokovat západního diváka. Jedna věc je přečíst si o tom, že kdesi v Asii se běžně konzumují psi, hadi, či pavouci, druhá věc je přímo sledovat reálné záběry přípravy specialit v takové psí restauraci.

Film začíná větou: „All the scenes you will see in this film are true and are taken only from life. If often they are shocking, it is because there are many shocking things in this world.“ Podle dnešních měřítek se může zdát, že jde o slabý odvar, ale stále se jedná o jakési uvedení do žánru tzv. mondo dokumentů neboli „shockumentary“ v nichž pokračovali například bratři Castiglioni.

Nahý oběd (Naked Lunch, 1991) | ČSFD – 72 %

Fantaskní hororový film z kanadsko-britské koprodukce je vybaven efekty typickými pro osmdesátá a devadesátá léta, což pitoreskním postavám dodává na plastičnosti podobně jako švankmajerovský způsob animace.

Snímek má na svědomí spisovatel William S. Burroughs a kanadský režisér David Cornenberg, který se proslavil především kultovním sci-fi filmem Moucha a adaptací Kingovy knihy Mrtvá zóna. Hlavní postavou je William Lee (Peter Weller), hubitel hmyzu, který se pod vlivem drogové závislosti propadá do světa bizarních halucinací, které přestává odlišovat od reality.

Re-Animátor (Re-Animator, 1985) | ČSFD – 73 %

Dnes už klasické žánrové dílo o zapáleném experimentátorovi Herbertu Westovi (Jeffrey Combs), který ve jménu vědy vyrábí násilnické zombie, vzalo elementy klasických hororů třicátých a šedesátých let (šílení vědci a jejich tajuplné substance s magickými účinky) a spojilo je se zálibou v excesivní tělesnosti, krvavých efektech a černém humoru.

Režisér Stuart Gordon zpracoval knižní předlohu H.P. Lovercrafta a vytvořili splatterovou hororovou komedii poplatnou náladě brutálních krvavých filmů osmdesátých let. Můžete se těšit například na to, jak utržená mluvící hlava olizuje poprsí spoutané nahé dívky.

Značku následně přebral režisér Brian Yuzna, který v roce 1990 natočil Nevěstu Re-Animátora a v roce 2003 Návrat Re-Animátora.

Srbský film (Srpski film, 2010) | ČSFD – 50 %

Snímek Srdjana Spasojevice se stal jedním z nejdiskutovanějších filmů roku 2010. K jeho popisu využijeme výstižný text z Festivalu otrlého diváka: „Srbský film je mnohem více než jeden z nekonečné řady dočasných králů kategorie „nejodpornější film všech dob“. Zatímco velká část jeho konkurentů v zásadě představuje pouze přeborníky ve skoku přes laťku sugestivní zvrácenosti, Srbský film nejen šokuje, ale především zneklidňuje. Deliricky rozklížené vyprávění o sestupu vysloužilého srbského pornoherce do nejtemnějších útrob průmyslu i sebe sama na jedné straně vrší zvrácené sekvence sexuálního násilí, ale současně usiluje o to, aby diváka co nejvíce vtáhlo do dění.“

Extrémní obsah zahrnující scény explicitního násilí porušuje většinu společenských tabu a diváci si v komentářích často neberou servítky. „Nemyslím si, že tohle někdo točil, aby ostatní šokoval. Režisér a scénarista je prostě katalogový multiúchyl, který si splnil svůj dětský sen a vyblil obsah své patologicky nemocné hlavy na plátno,“ píše jeden z komentujících na ČSFD. Další dodává: „Už sem viděl v životě fakt ledacos. Hlavně myslím film, ale v životě normálně taky … Ale to, co nabízí Srpski film je ta největší, nejkrutější a HLAVNĚ nejzvrácenější hra s divákem, jakou kdy kdo natočil!!!!!!!“. Zvažte sami, jestli chcete snímek zhlédnout.

Taxidermia (Taxidermia, 2006) | ČSFD – 72 %

Není mnoho maďarských filmů, které by přesáhly hranice své země, ale film György Pálfiho mezi ně patří.

Snímek představuje tři příběhy, syna, otce a děda a jejich touhu po lásce, úspěchu a nesmrtelnosti. Sex, jídlo a smrt jsou tři motivy tří částí filmu, které se odehrávají za války, za socialismu a v současnosti. Film se nedá blíže popsat a nebylo by to ani ku prospěchu diváka, čeká vás divoká masturbace, zvracení, morbidnost, ale vše má ve filmu své místo a účel, nebo ne?

Tváře smrti (Faces of Death, 1987) | – ČSFD – 55 %

Smrt, to je námět, kterému se věnuje dokumentární série Johna Alana Schwartze. V podstatě jde o 105 minut záběrů smrti lidí a zvířat, z nichž 60% jsou autentické nefalšované záběry.

Jedná se o jeden z nejbrutálnějších dokumentů vůbec a uvidíte v něm mimo jiné popravu zastřelením, smrt na elektrickém křesle, sebevraždu skokem z výšky, napadení krokodýlem, zabíjení opic. Je to zvrácené, je to morbidní, současné je ale smrt součástí života, ovšem záleží na každém, chce-li být jejím divákem. Film má celkem šest pokračování.

Celý snímek je dostupný na YouTube, ale v tomto případě si odkaz odpustíme.


Tento text mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@nocnik.online

Předchozí

Sazovický meteorit jen těsně minul svého nálezce

Vyzkoušejte si, jak byste zvládli pandemii v nové hře

Další